Jak menopauza ovlivňuje naši psychiku | FEMINUS - přírodní doplněk stravy pro ženy

Jak menopauza ovlivňuje naši psychiku

Martina Sznapková Martina Sznapková — 
Jak menopauza ovlivňuje naši psychiku

Osnova:
Co všechno ovlivní hormony?
Jak hormony působí na naši psychiku
Zralé ženy jako riziková skupina
Potíže se spánkem
Bojujte za své psychické zdraví!
Závěr

Zatímco o návalech horka nebo nočním pocení se běžně mluví a každý ví, že je má na svědomí právě menopauza, s psychickými problémy je to úplně jiné kafe. Přitom i tady hrají hormony důležitou roli.

Pro výkyvy nálad nebo podrážděnost navíc okolí obvykle nemá velké pochopení a místo podání pomocné ruky se často otáčí zády. Fyzické změny, které se v těle odehrávají, přitom ovlivňují také náš mozek a věta „může si za to sama“ tak často není vůbec na místě.

Co všechno ovlivní hormony?

V menopauze dochází k útlumu funkce vaječníků, v důsledku čehož se snižuje tvorba hormonů estrogenu a progesteronu. Ženy přestávají menstruovat a nejsou už schopny otěhotnět. Až dvě třetiny žen navíc pocítí jednu nebo více potíží, které má na svědomí rozkolísaná hladina hormonů.

Nejčastěji se jedná o noční pocení, bušení srdce, návaly horka, špatné libido, problémy se spánkem, ale také psychické problémy. Takovéto stavy se začínají objevovat už několik let před poslední menstruací a ženy je tak ani nemusí přisoudit právě klimakteriu.

Jak hormony působí na naši psychiku

Je den jako každý jiný, ve vašem životě se nic zvláštního nestalo, přesto máte špatnou náladu. Na vině je hormon estrogen, který blokuje odbourávání dalšího hormonu, a to serotinu, kterému se také říká hormon štěstí.

Když dojde k poklesu estrogenu, tělo produkuje větší množství serotinu. Nejsme ovšem šťastnější, ale více citlivější. A k přecitlivělosti už jsme jen malý krůček.

Také dochází ke změnám v nadledvinkách, které ještě více podpoří přecitlivělost na stresové hormony. Díky tomu jsme náchylnější k úzkostem a panickým stavům.

Ideální je, když je serotinu v krvi tak akorát, protože jeho nízká hladina nás zase dostává do bojové nálady.

Hormonální nerovnováha může vyvolat i negativní myšlení a oslabovat naše sebevědomí. Celkově psychické kondici nesvědčí a tak není divu, že se zralé ženy s těmito problémy potýkají častěji, než zbytek populace.

Zralé ženy jako riziková skupina

Psychické problémy se během perimenopuazy (období před menopauzou) a menopauzy mohou objevit u každé ženy, více náchylné jsou ovšem ty, které se už s takovými problémy dříve setkaly, zejména v obdobích, kdy docházelo k hormonálním změnám, jako jsou těhotenství, menstruace nebo období po porodu.

Dámy, kterým už menopauza klepe na dveře, jsou v tomto ohledu rizikovou skupinou a nemusí jít „pouze“ o náladovost nebo přecitlivělost. Například schizofrenie u žen nejčastěji propuká kolem dvacátého roku života, druhým vrcholem výskytu tohoto onemocnění je ovšem období blížící se menopauzy.

Příčinou více jak 50 % všech zdravotních problémů spojených s menopauzou je stres nebo stavy se stresem spojené, jako jsou úzkosti, panické poruchy nebo deprese.

Deprese se neprojevuje jen špatnou náladou, smutkem či pocitem prázdnoty. Může mít i tělesné příznaky, jakými jsou bušení srdce, nadměrné pocení nebo nevolnost. A právě takové pocity jsou typické pro menopauzu. Ženy pak často ani nenapadne, že trpí depresemi a viníka hledají jinde. Může to ale být i naopak, kdy ženy ještě problémy spojené s přechodem neočekávají.

Potíže se spánkem

Psychické problémy mohou navíc prohloubit problémy se spánkem. K menopauze totiž může patřit zhoršení kvality spánku, potíže s usínáním, opakované probouzení se, noční pocení, bušení srdce i zkracování fáze hlubokého spánku.

Když se problém neřeší, dojít může až k chronickému spánkovému deficitu, který se projevuje zvýšenou únavou, poruchami paměti, zpomalenými reakcemi, zhoršením výkonnosti i sníženou schopností učit se nové věci.

Bojujte za své psychické zdraví!

Nestyďte se! Základem je si problém přiznat a nestydět se za něj. Ať už vás trápí cokoli, nejste určitě jediná. I přesto se mnoho žen nedokáže svěřit ani svým nejbližším, natož vyhledat lékařskou pomoc. Možná, že ani váš partner netuší, čím si procházíte a tak není divu, že pro přecitlivělost či změny nálad nemá pochopení.

Hýbejte se! Pravidelný pohyb nezlepšuje jen postavu, ale také náladu. Endorfiny svou práci odvedou spolehlivě! Pravidelný pohyb navíc pomáhá řešit potíže se spánkem. Naše tělo potřebuje unavit, což u sedavého zaměstnání není vždy samozřejmostí.

Jezte zdravě! Po svíčkové s pěti se možná budete chvíli cítit blaženě, brzy se ale dostaví únava a možná i trochu výčitek. Přitom existují potraviny, které dokonce umí zlepšit náladu. Patří mezi ně oříšky, semínka, ryby i luštěniny, které obsahují aminokyselinu zvanou tryptofan, která podporuje vyplavení serotinu. Nezapomínejte ani na omega-3 mastné kyseliny, vitamíny a hořčík.

Uklidněte se dechovým cvičením. Nemusíte hned pelášit na jógu (i když je opravdu prospěšná), stačí si pohodlně sednout a při nádechu počítat do sedmi, při výdechu do jedenácti. Jednoduše tak získáte kontrolu nad svou náladou i černými myšlenkami.

Vyhýbejte se alkoholu. Dočasně sice náladu pozvedne, z dlouhodobějšího hlediska je ale alkohol jedním z nejčastějších spouštěčů úzkostí a depresí.

Myslete pozitivně! Lehko se to říká, v praxi je to ale horší. I přesto se na svět snažte dívat z toho lepšího úhlu. Stanovte si malé cíle, které budete postupně plnit a radujte se z drobných úspěchů. Udělejte si každý den malou radost. Nebuďte na sebe přísná a zaměřte se na věci, které se vám v poslední době povedly.

Závěr

V závěru přinášíme poslední radu, která je možná tou nejdůležitější. Nebojte se obrátit na odborníka!

Nemá smysl léčit jednotlivé příznaky, brát jedny prášky na uklidnění, druhé na spaní, k tomu vitamíny a ještě únavu zahánět kávou. Problém je třeba správně diagnostikovat a řešit komplexně, s čímž nikdo jiný než lékař nepomůže.

 

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho nebo pošlete svým známým.

Zpět na BLOG