Osnova:
Honba za ztraceným mládím
Strach, lítost i deprese
Nejčastější spouštěče
Stárnutí a vzhled
Syndrom prázdného hnízda
Menopauza
Práce bez perspektivy
Sendvičová generace
Jak ženy prožívají krizi středního věku
Jak z toho ven?
Plánujte realisticky
Změňte úhel pohledu
Važte si vlastních úspěchů
Zapomeňte na staré chyby
Závěr
Rychlé auto, mladá milenka a neochota připustit si, že už nejsou nejmladší. Tak se krize středního věku typicky projevuje u mužů. Ostatně se tento pojem nejčastěji skloňuje právě v mužském rodě. Potýkají se s ní ale i ženy, nicméně u nich se obvykle projevuje jinak.
Honba za ztraceným mládím
Krize středního věku je označení pro psychologickou krizi, která přichází právě ve středním věku, obvykle mezi 45. a 65. rokem života. Právě toto období je plné životních změn, děti odcházejí z domova, začínají se objevovat různé neduhy a nemoci, musíme se vyrovnat se smrtí rodičů či s faktem, že si už nestihneme pořídit vlastní děti.
Tato krize zkrátka bývá způsobena událostmi, které souvisejí se zvyšujícím se věkem. Lidé si začínají uvědomovat vlastní smrtelnost a ohlížejí se za svým životem.
Strach, lítost i deprese
Lidé mohou pociťovat úzkosti z nedostatku životních úspěchů, strach z toho, že už si nesplní své sny. To může vyvolat nejen lítostné stavy, ale i deprese. Krize středního věku se také mnohdy projevuje až přehnanou touhou po zachování mladistvosti, radikálními změnami životního stylu či snahou změnit minulá rozhodnutí a události.
U mužů trvá krize středního věku přibližně 3 až 10 let, ženy ji prožívají průměrně 2 až 5 let. Rozhodně ale neplatí, že si touto krizí musí projít každý.
Nejčastější spouštěče
Krizi středního věku může vyvolat i samotný fakt, že stárneme. Většinou jde o kombinaci stárnutí se změnami a problémy, které ho doprovázejí.
Mohou se týkat práce, stárnutí nebo smrti rodičů, partnerských vztahů, dospívání dětí, případně bezdětnosti, hormonálních výkyvů způsobených menopauzou či fyzických změn spojených se stárnutím.
Stárnutí a vzhled
Zatímco starší muži mají charisma, ženy stárnou. Šediny nejsou sexy, vrásky jim nesluší. Trápit se nad vzhledem je ale zbytečné, dnešní doba přináší spoustu možností, jak situaci zlepšit. S šedinami zatočí kadeřník, vrásky vyhladí krémy.
Potřeba je jen smířit se s tím, že veškerá péče bude spolu s věkem náročnější a také nákladnější.
Syndrom prázdného hnízda
Syndrom prázdného hnízda je pocit zklamání a opuštěnosti rodičů potom, co se děti osamostatní a opustí rodinu.
Dříve nic takového téměř neexistovalo, péče o děti plynule přecházela v péči o vnoučata. Dnes ale lidé zakládají rodinu ve vyšším věku, a tak se jejich rodičům může zdát, že se snad vnoučat ani nedočkají.
Pro některé rodiče je právě odchod dětí z domova dobrou příležitostí k tomu, aby se začali věnovat jen sami sobě. Jiní mohou nést fakt, že přišli o možnost pečovat o své nejbližší těžce a volný čas nedokážou vyplnit.
Menopauza
Menopauza představuje milník, které je náročný nejen fyzicky, ale také psychicky. Má nepříjemné projevy, jako návaly horka, pocení, výkyvy nálad nebo třeba problémy se spánkem.
Ve spojení s krizí středního věku jde ale hlavně o ztrátu plodnosti. Pro ženy může být těžké vyrovnat se s faktem, že už si (další) děti nepořídí. I když je třeba ani neplánovaly.
Práce bez perspektivy
Po letech v zaměstnání může být náročné rozvířit stojaté vody. „Je ještě kam kariérně růst? Má moje práce vůbec nějaký smysl? Čeho ještě můžu dosáhnout?“ Takové otázky mohou vyvolat změnu v chování, zejména u žen, které nechtějí jen odevzdaně čekat na důchod.
Sendvičová generace
Nastala situace, že musíte pečovat o své rodiče. Zároveň ale chcete být při ruce dětem a užít si vnoučat. Do toho všeho stále pracujete a důchod je zatím v nedohlednu.
Je toho přeci jenom trochu moc, sil spolu s věkem ubývá, povinnosti se ale kupí.
Jak ženy prožívají krizi středního věku
Ženy na krizi středního věku reagují nejčastěji pomyslným útěkem, nebo bojem.
Plastické operace, dramatické změny účesu či stylu oblékaní, pozdní těhotenství, nový životní styl či diety. Odhodlání a stále nové cíle. Takto může vypadat boj s vlastním stárnutím.
Na druhé straně je „útěk“, uzavření se do sebe a odmítnutí přiznat si stárnutí a změny, které probíhají. Tady je ale třeba dát pozor! Z apatie a uzavření se sama do sebe můžete lehce sklouznout k lítostným stavům, úzkostem i depresím.
Jak z toho ven?
Plánujte realisticky
S chladnou hlavou se zamyslete nad tím, čeho chcete v životě dosáhnout a co chcete změnit. Plánujte tak, aby byly vaše cíle realistické. Nezabývejte se jen krátkodobými cíli a přemýšlejte i nad trvalejšími změnami.
Rozhodně nemusí jít o drastické změny, třeba přijdete na to, že jste se svým životem vlastně spokojená a trápí vás problémy, které nejsou tak důležité.
Změňte úhel pohledu
Je třeba si uvědomit, že toho máte ještě hodně před sebou. Život sice utíká, ale nesprintuje. Střední věk má své mouchy, ale také výhody.
Važte si vlastních úspěchů
Ne každý úspěch je vidět a dokonce vás za něj nemusí ani nikdo nahlas chválit. Pochvalte se sama! Pro někoho je úspěch povýšení v práci, pro jiného jeho rodina, krásná zahrada, sportovní výkon, okruh přátel.
Možná, že některé věci, které byste mohla považovat za úspěch, berete jako samozřejmost.
Zapomeňte na staré chyby
Co bylo, bylo. Nikdo z nás není dokonalý a každý dělá chyby. Stále se nevracejte k tomu, co se vám zrovna nepovedlo a posuňte se dál.
Závěr
Náznakem, že právě vás přepadla krize středního věku, může být i pocit, že ty nejlepší roky života už máte dávno za sebou.
Mládí už vám sice nikdo nevrátí, ale život rozhodně nekončí v padesáti. Ještě toho máte spoustu před sebou. Užívejte si života a pečujte o sebe tak, abyste mohla naplnit všechny své cíle a plány.
Je škoda života, který nežijeme! Ať už je nám dvacet, nebo šedesát!
